Miky, Mikouš, Mikulda?

Našemu Mikuláškovi bylo nedávno 5.měsíců. Za tu dobu co je na světě, toho stihl ten kluk vážně dost. Zjistila jsem, že moje nervy jsou napínací jako guma, že 4 hodiny spánku k životu stačí, ikdyž teď už je to svaté, aneb dítě na umělym a máma spí celou noc (tuto pasáž bych ráda zvýraznila a dodala, že se jedná o nadsázku). Jako klasická prvorodička, jsem Mikoušovi nakoupila milion naprosto zbytečných věcí. Například hrazdička. Samozřejmě se mi nejvíc líbila snad ta nejdražší, myslím že cena byla nějak 2300kč 🤦🏼‍♂️ Můj milovaný manžel mi chtěl udělat radost, a tak jsem jí dostala pod stromeček. Pro upřesnění jedná se o hrazdičku, která je bílošedá a obsahuje asi 4 hračky, které max pískají a mráček svítí. No Miky v ní byl asi 6x, jelikož už když se narodil tak byl delší než ta hrazda. 

Další věc, hadry. Dokud mi chodila mateřská byla jsem velice častým návštěvníkem Lindexu. Nyní bude moje dítě rádo, když matka nakoupí v sekáči 😄 samozřejmě sekáče neurážím sama pro sebe tam nakupuji, a dají se tam sehnat bezva kousky, navíc když tak frčí to šetření planety 🤔 

Hračky? Sakra matko Mikouše začaly zajímat sotva před měsícem a i tak měl před narozením plnou tašku věcí, no hraje si tak se třema 🤔😄 

Pleny a kosmetika? Proboha kéź bych mohla dělat testy, protože jsme vyzkoušeli víc druhů plen a kosmetiky než dalších 10 dětí za celý život 🤦🏼‍♂️ Nakonec musím opravdu mega vychválit kosmetiku Weleda, každá máma by měla zainvestovat! Vyplatí se to stokrát, a pro dítě vždy jen to nejlepší! 😊 

A co vlastně Miky baští? Miky popíjí Bebu comfort a co se týká příkrmů, tak už dává skoro všechno. Taky samozřejmě nejvíc miluje, když si totálně upatlá ruce od mrkve a nacpe si je třeba do oka 🤔 No a stím taky přišel problém a moje úchylka, aneb plnej špajz a matka co se nakonec snaží i vařit, ale protože jsme pořád venku, díkybohu za hipp, hami a sunárek 🥰 

Utíká to jako voda, a já stále nějak nevěřím tomu, že jsem máma. Naučil mě vázně hodně, třeba že makeup není nezbytnost, nebo učesat se je výsada královen a dnů kdy Miky neodmítá dopolední spánek 😄 

Milujeme tě a děkujeme, že sis nás vybral❤️ 

Jak jsem porodila a přežila šestinedělí

Je to opravdu dlouhá doba co jsem se se nedostala k psaní. Pomalu končí šestinedělí a já se studeným čajem, nespícím dítětem, rozcuchaným účesem a poblitou mikinou konečně usedám a chystám se napsat něco o tom co mi poslední dva měsíce přinesly a odnesly. 

Můj devátý měsíc byl skutečně nekonečný, trval až do 41 týdne! Připadalo mi, že se Miky snad nikdy nenarodí. Každý den mi chodilo miliony zpráv o tom jestli už to vypuklo a jestli jsem stále 2v1. Mnoho mých přátel se jistě divilo, že jsem neodepisovala. Popravdě mnohdy jsem byla dost rozčilená na to, abych odepsala slušně, že sakra ještě stále jsem kinder vajíčko s překvapením uvnitř. 
Začal 40 týden, moje doktorka mě ujistila, že se stále ještě opravdu nic nechystá, ale jelikož máme velký váhový odhad vzhledem k mojí výšce a šířce nejpozději v pondělí dalšího týdne bych nastoupila na vyvolání. Inu nebyla jsem první ani poslední žena a prvorodička co Mikouše nosila o týden déle, ale mě to přišlo vážně jako utrpení. Všechny moje těhotné kamarádky už dávno porodili, a já nic. Na záchod jsem chodila snad milionkrát denně, budila jsem se neustále s bolesmi bud zad nebo nohou protože jsem přibrala 20kg! Neřekla bych, že bych nějak extrémně žrala, ale co se týká zavodnění tak snad nebyla část těla kde bych neměla nadbytek vody. 
V úterý večer, jsem ucítila dost velké mokro. Celkem mě to vyděsilo, ale bolesti nepřicházely a vody nebylo hodně spíš jen tak vlhko. V pátek mě čekala těhotenská poradna a tak jsem sestře řekla, že mám prostě mokro a je mi to už divné. Podle testu se ukázalo - Odchází plodovka takže hurá nahoru. Sestřička z poradny mě odvedla na porodnici, kde jsem dostala klasickou matkovskou košili, a uložili mě pěkně na čekačku. No a co se nestalo v pátek odpoledne. Poprvé se rozjely bolesti a já jsem si říkala že o víkendu už třeba konečně nebudu koule. 

Už v pátek večer jsem měla pocit, že jsou ty bolesti k nevydržení, ale to jsem ještě nevěděla že Miky se narodí až v neděli odpoledne. Kolegyně na vedlejší posteli si ze mě ještě dělala srandu “holka tohle ještě žádné bolesti nejsou”. Sakra, měla pravdu. Sobotní den byl opět tak příšerně dlouhý! Pamatuji si, že jsem chtěla po sestře něco na bolest. Místo toho mi v zadku přistála injekce, která mě měla oblbnout abych se ještě mohla vyspat, ale usnout vždycky na 5 minut a najednou se probudit hnusnou kontrakcí, bože myslela jsem že vyskočím z okna. Bylo mi tolik smutno po manželovi, našich zvířatech a plné lednici! 

V neděli ráno se to rozjelo! V 8 jsem hopsala na míči a bylo jasné že už je to tady! Pani Růžková jste na 4cm tak jdeme na box. Hurá! S chutí jsem se z posledních sil přestěhovala, dostala bezva klistýr a stihla zavolat manželovi, který chudák celý víkend nespal jelikož netrpělivě čekal u telefonu. Dostala jsem další injekci a moje bolesti se začaly opravdu šíleně stupňovat. Když dorazil manža, vím že jsem ležela na porodním lůžku a nejspíš nadávala! Dodnes mu ale děkuju, že tam byl. Sama bych to nikdy nezvládla. Kolem půl 1 odpoledne se konečně začalo tlačit. Tuhle pasáž do podrobna popisovat nechci, myslím že spousta z nás na to nemají dobré vzpomínky. Ve 13:35 přišla magická úleva, Miky je na světě!!!!!! Já naprosto nechápající a vyčerpaná, můj milovaný Tom plačíc nad fialovým drobečkem v náručí 😄 a najednou to bylo. Jsme rodiče! 

Budou to tři měsíce, a já si až teď pomalu uvědomuju jak moc velké štěstí máme. Co se týká všech hormonálních bouří kterýma jsem si prošla, to je nejspíš jediný důvod proč bude Miky asi jedináček 😄 

Souhrn : Jsem máma, můj parfém jsou proprděné pleny, a poblitá blůza, ale sakra je to čest. 

Nepotřebuju nový boty, ani šaty stačí když se to škvrně usměje a po jídle si spokojeně říhne 🤔😄 

Kecám ty nový hadry už bych vážně potřebovala, místo toho vypadat jako matka vypadám spíš jako popelář 😄 

Lásky není nikdy dost, nejvíc jí je když dítě usne. 

Nikdy jsem si nevážila 6 hodin spánku v kuse tolik jako teď. 

A nějaká rada na závěr? Milujte se, množte se a nezapomínejte co je v životě skutečně důležité 😊 

Vaše Martina

Těhotenství, aneb nejkrásnější období ženy.

První Trimestr
1. měsíc obnáší to, že vlastně spousta z nás ani netuší, že je těhotná. Co se týká mě, zjistila jsem to cca ve 3tím týdnu což je hodně brzy a můžu říct, že jsem celkem záviděla těm maminkám co na to přišly, až třeba ve 4tém měsíci kdy vlastně měli tu "nejkrizovější část" již za sebou. 

5 nejlepších vychytávek co mi ulehčili nebo ulehčují život :)

Napadlo mě napsat menší článek o tom co mi ulehčuje život :) ať už teď v "kulatém období" nebo i v klasickém stavu :) 

Takže za prvé! Dnešní doba je šíleně hektická a někdy prostě nemáte čas ani chuť na vaření takže přichází jednoduchá aplikace, přes kterou dost často řeším svoje neřesti, a to sice Dáme jídlo.cz - já nejčastěji objednávám přes aplikaci v telefonu, dá se samozřejmě objednat i přes pc. Stačí zadat adresu a dáme jídlo vám vyhledá všechny restaurace ve vašem okolí, ze kterých je možno objednat. 
Každopádně si myslím, že je to opravdu oblíbená apka a málokdo jí nezná :) 

Tady odkaz :) 

https://www.damejidlo.cz/?gclid=Cj0KCQjw08XeBRC0ARIsAP_gaQAgd8gLi1gh62bE53WCFdRKC-syW1UblS9di0aJie7Yhw1OK8W6VncaAtNyEALw_wcB

Za druhéé! Pokud mám dny kdy mi vaření až tak nevadí, ale venku prší a představa, že budu tahat tašky s nákupem je úplně nepředstavitelná využiju aplikaci Rohlík! 

Musím uznat, že tuhle apku jsme si s manželem za poslední půl rok vážně šíleně oblíbili. Nejen, že je tam opravdu obrovský výběr jídla a všech jinýho produktů od drogerie, až po baštu pro naše zvířectvo, a pokud mě klasicky honí mlsná, je paráda že Rohlík rozváží nejlepší donuty na světě od Donuter Donuts :) (Musím sem okamžitě přidat fotku nejlepšího Donuta na světě!) 

Cena za dopravu je celkem zanedbatelná (Pokud objednáte v cenovém rozmezí 500 - 1200 kč pohybuje se doprava od 39kč, pokud objednáte nad 1200kč je doprava ZDARMA) v porovnání s tím, kolik člověk utratí za benzín při dopravě do obchodu a mnohdy tam nesežene uplně všechno co potřebuje, což se Vám s rohlíkem nestane :) 

Zde opět odkaz pokud Vás to zajímá :) https://www.rohlik.cz/1320001-donuter-pistacchio-jack

Za třetí ! Pokud jste nastávající nebo už maminka, určitě oceníte stránky Feedo.cz, kde se dají sehnat veškeré produkty, které pro svoje prcky potřebujete. Já jsem zde hodně nakupovala v souvislosti s doladěním výbavičky pro našeho prcka - doprava bez problémů, výběr taky pecka. Dá se zde pořídit kočárek, vanička nebo i sunar a výbava pro Vás do porodnice :) 

https://www.feedo.cz/

Za čtvrté! Pokud hledáte mega eshop, kde seženete prostě od elektroniky po vlhčené ubrousky na zadek pro vašeho prcka - je bezva pokud mají mega slevy, já sama je strašně ráda zneužívám, protože kdo rád neušetří žejo :D :) 
Vyhledejte si tuhle bezva stránku - MALL.CZ

https://www.mall.cz/

No a nyní se od nakupování dostáváme ke stránce, kterou ocení určitě každá nastávající maminka, jelikož a ačkoliv se to nezdá je výběr porodnice, někdy naprosto nevyřešitelnou otázkou. A věřte mi, ikdyž máte jednu z těch nemocnic naproti dveřím, stejně se nedokážete rozhodnout ve vteřině :D :) 
S tímto by Vám dokonale měla pomoct tato stránka Aperio.cz - najdete tady nejlepší přehled všech porodnic v ČR spolu s jejich popisem a recenzemi :) 

http://www.aperio.cz/pruvodce_porodnicemi

A tohle je pro dnešní článeček asi tak všechno, těším se zase brzy :) 
Vaše Martina. 

Co se nám událo od dubna...Jsem v tom...

Měla jsem opravdu dlouhou přestávku, od dubna se v mém životě odehrálo spousta věcí, a tak nějak jsem si asi potřebovala srovnat jestli mě to psaní vůbec naplňuje. No, ale vrátila jsem se, takže nějaký ten smysl to pro mě nejspíš má :) 

Uběhlo víc jak půl roku, a všechno to, co mi obrátilo život trošku jiným směrem začalo přesně 29.4.2018. V celku den jako každý jiný, ráno jsem vstávala do práce a čekala mě další otravná 12ti hodinová směna. Jen to má trošku hlubší význam v tom, že jsem už měla přes týden zpoždění. Řekla jsem si, že teda konečně použiju ten test co si doma syslím v šuplíku, protože jsem za něj dala skoro 3 kila a chtěla jsem ho použít až to vážně bude vypadat nadějně. Šla jsem do koupelny, použila test a pro větší napětí jsem ho položila opačně na vanu a šla dál pokračovat v ranní rutině. Uběhlo asi 5 minut, a mě se tak klepaly ruce, že už jsem se prostě musela podívat. V hlavě mi běželo asi milion otázek a odpovědí, jedna z nich hlavně byla "Neřeš to, když tam nic nebude nevadí, stejně jsi měla antibiotika na zuby". Otočila jsem test = "+2-3" . "No ty vole" a pak hluboká propast v hlavě. Konečně to vyšlo, a to jsem si tolikrát představovala jaký to asi bude pocit, až to zjistím. No, totální výpadek myšlenek. Jestli čekáte že manžel mě s brekem objímal, tak realita byla trošku vtipnější. Přišla sem za ním s testem a on si v 6 ráno sedl na postel a řekl mi "Ty vole". Zvláštní jak jsou ty reakce podobné co?

Moje nejkrásnější období ženy pokračovalo tak, že jsem první tři měsíce opravdu věděla, že jsem těhotná, celé jsem je problila - nedá se říct ani zvracela. Bylo mi příšerně, a tak i práce šla stranou, takže místo 12ti hodinových směn jsem jela 24h doma u záchoda. Místo toho abych přibírala jsem za tohle období zhubla ze 62 na 58kg  a po 3 letech jsem zapnula kraťasy, které jsem se tak dlouho styděla vzít si je na sebe. No, škoda že to vydrželo jen takovou chvilku, a teď už je období kdy spíš vypadám jak hroch a nezapnu skoro nic. Potom už jsem se do práce podívalal jen párkrát a skončila jsem nakonec doma na rizkovce. Žádná pecka to není, ze začátku bylo pořád co zařizovat pro prcka, ale teď už jen čekám na porod, a že se ještě načekám. Ach jo,. co budu asi říkat potom. 

Téma pohlaví bylo v naší rodině od první chvíle co se naše rodiny dozvěděli, že budeme rodiče. Já měla už ale od začátku tušení, že to prostě bude chlap. Moje mamina samozřejmě lamentovala, že by to chtělo už nějakou buchtu, že moje neteř nemá žádnou holčičku k sobě. Smůla pro ní, hned na prvním ultrazvuku nám doktor řekl že to vypadá na kluka. Byl prostě tam. 

Jméno? myslíte že byla hádka? Kdepak, můj manžel má díkybohu stejný vkus na hodně věcí jako já a tak nikdy moc neprotestuje když s něčím přijdu. A tak jsme se přes Tomáše, Tobiáše a Štěpána nakonec dostali ke jménu Mikuláš. Ačkoliv se mi často stává, že slýchávám názory typu "Ježiš chudák kluk" nebo "Ježiš dyt bude mít všechno v prosinci", jelikož termín máme konec prosince až začátek ledna. Prostě nedá se svítit, nám se letní jména nelíbila a my jsme přece rodiče no ne? 

A tak ubíhá čas, já pomalu začnu 8. měsíc těhotenství. Cítím se jako chodící happy hippo, nebaví mě celkem nic moc. Moje hormony se dají přirovnat k horské dráze, ale není to jen o tom co všechno nesmím. Třeba ten pocit, když se prcek mele je strašně zvláštní. Je to takovej malej vetřelec v mém těle a díky 4D technologii jsme měli už i možnost vidět jak asi vypadá. To dítě nejspíš bude mít můj frňák, takže asi fakt bude můj, ale ta věta "To je můj syn" na to si prostě budu muset zvyknout. Doufám, že se ze mě po porodu nestane jedna z těch naprosto neschopných matek, ale asi nestane protože každá máma je přece dobrá. 

A co je vlastně nejzvláštnější? Od první minuty kdy žena zjistí, že čeká ten malej zázrak se o něj už vždycky budete bát a vždycky bude na prvním místě. Díkybohu, že nás ten dáreček taky potkal a už se na něj moc těšíme :) 

Moje pocity za únor....

Nový rok, pro někoho nový začátek a spousta předsevzetí. V pubertě jsem jich měla vždycky na nový rok několik od dob co pracuji a jsem doufám již dospělá jsem došla k názor, že nemá smysl si dávat předsevzetí. Pokud máte chuť s něčím začít, začněte hned a ne až v lednu. Většinou je to jen báječná výmluva "začnu až v lednu". Pro mě leden nezačal zrovna fajnově. Vzhledem k tomu, že jsem člověk, který má celkem problém s tím, si najít opravdu dobré přátele, dost mě šokovala novinka, že již nebudu na směně se svou milovanou kolegyní. Dělám 12hodinové směny a věřte mi, že člověk opravdu potřebuje, aby se v práci po tak dlouhou dobu cítil komfortně. Moje od března nová kolegyně, není bohužel příkladem přítele zrovna pro mě, ale jelikož píšu veřejný blog myslím, že by nebylo vhodné uplně do detailu popisovat moje nynější pocity. Zkrátka a dobře je to na hovno přátelé, a já doufám že to obě zvládneme a přežijeme, jelikož nynější situace v práci by se dala přirovnat hře jumanji. 

Vánoce a tak dále...

V neděli jsme oslavili opět další Vánoce, čím jsem starší tím mi začínají připadat rychlejší.

Nevím zdali je to tím, že jsem se dostala do věku kdy vy jste spíš tím kdo dělá ty Vánoce krásné a Vánoční, ikdyž ještě nejsem matka jsem už manželka takže bych samozřejmě měla trávit listopad a prosinec u plotny a trouby, vypékat tunu Vánočního cukroví, a kdyby bylo potřeba rozdávat ho po rodině. No, nejspíš nejsem asi ten pravý člověk abych mohla dělat "Ducha Vánoc". Naštěstí mám skvělého manžela, který mě chápe a nikdy by mě něnutil dělat něco co mě nebaví. Mě osobně baví Vánoční svátky tak asi dva dny. Nejdřív mě chytne ta báječná nálada kdy si dám koňak u pohádek a vedle mě bude vonět řízek a salát....no a potom na mě přijde ta druhá stránka věci...."Proboha ten vaječnák bych neměla pít, je v tom tolik cukru...A tolik salátu? Co ta majonéza budu mít zadek jako vrata do dvora". Jasně, takže jako každá dnešní žena, která chce mít vysněnou postavu hledám recept jak si připravit zdravý salát a řízek. Dobře, zkusím to...mám recept vypadá to docela v pohodě. Uvařím, ochutnám....spláchnu do záchoda a pobrečím si nad pravým salátem s majonézou a smaženým řízkem jak má být, že budu asi navěky tlustá s prdelí jako vrata od chléva,,,no ale aspoň se mám ne? :D 

Co se týká cukroví tento rok jsem upekla dva druhy. Sakra to je výkon minulý rok jsem neudělala ani jeden. Neříkám že bych neuměla péct, ale představa že se mi těsto od perníčků lepí všude možně a neni tedy schopno vytvarovat se mi do vánočního stromečku a pana perníčka? Do háe tak to si dám radši sklenku vínka u Mrazíka a nechám na mojí milované mamince aby udělala Vánoce vánočním časem, protože já ještě nejsem matka tak nemusím :) 

Zdáli se Vám můj vánoční příběh smutný, tak věřte že každou ženu to pěkně dráždí. Komu by se sakra chtělo lítat po obchodě a shánět panenku co pod vodou zpívá, nebo telefon který sakra v životě nebudu schopna zaplatit takže na splátky? No, alespoň si na ty Vánoce vzpomenu každý měsíc po 3 roky co ho budu splácet. Nebudu to dělat! To budou zase svátky....místo klidu si leda tak nasadíte zástěru, a od začátku listopadu vás nikdo nebude moci najít. Pokud je Vám víc jak 40 máte o starost méně, to už by Vás stejně nikdo nehledal. 

Pokud jste jedna z těch co velice ráda připravuje Mikuláše, Štědrý den i Silvestra,...tak klobouk dolů a doufám, že máte doma myčku jinak je to sakra sebevražda. 

Samozřejmě berte můj článek jako nadsázku a doufám, že jsem nikoho přes 40 neurazila. Přeji Vám všem klidný zbytek svátků, do krámu bych vám stále ještě nedoporučovala jít, slevy dělají z lidí zvířata, a krásný Nový rok 2018.

Vaše, EM. 

Svatební cesta z města do LONDÝNA :)

Svatební cestu si asi většina lidí plánuje společně se svatbou, ale my jsme s ní ani nějak vážně nepočítali. Vlastně až pár dní před svatbou nás napadlo, že by jsme si měli taky někam vyrazit a odpočinout si od toho neustálého shonu v práci a doma :) Výběr byl jasný, hrozně jsem chtěla navštívit Anglii, protože jsem tam naposledy byla jako malá, když tam můj brácha ještě pracoval. Letenky a hotel jsme vybírali až den po svatbě, takže hodně last minute, ale stálo to za to.

Hotel jsme vybrali na booking.com

Konkrétně jsme cestovali do hotelu JURIS INN ve Watfordu! odkaaaz
https://www.jurysinns.com/hotels/london/watford/?tmad=c&tmcampid=47&tmplaceref=e&tmclickref=jurys%20inn%20watford&gclid=CKbWjuu249YCFQ-BsgodTt4Mmw&gclsrc=aw.ds

Tenhle hotel můžu hodnotit asi jako ten nejkrásnější hotel, kde jsem kdy byla. Takže pokud bych měla hodnotit na stupnici 1-10, dávám 9! Jídlo bohužel neohodnotím, jelikož jsme měli ubytování bez. Každopádně si představte, že vejdete mezi dveře a hned vás příjemně překvapí ta vůně v celém hotelu. Jako kdyby každý den vzali vaši oblíbenou voňavku a všude po hotelu ji rozprášili - naprostá pohádka. Co se týká vybavení cesta do pokoje po tom jejich koberci, hmmmm jak na obláčku. V pokoji krásná měkká postel, koupelna jako doma a celkově čisté a příjemné prostředí. Takže pokud příště do Anglie, ráda bych se ještě dostala do tohohle hotelu a doufám, že ho někdo nepokazí a bude stále tak super jako byl v září.

Celkově jsme v Anglii pobyli 4dny. A jak ten první den začal? No, už první den při cestě tam nám v letadle v Praze bylo oznámeno, že naše kufry dorazí až bůh ví kdy. Našli totiž na letišti nějaký podezřelý kufr a tak je všechny zastavily. Takže my jsme odletěli ale chudák náš kufr zůstal v Praze, a to jsme ještě netušili, že tam bude až do pátku, kdy teprve dorazil za námi do hotelu (jasně jo, když jsme se v sobotu vraceli).

Ženy mě jistě pochopí, první co, tak byla panika. Co moje kosmetika? Moje oblečení?  Co když mi to ztratí? No jsem vážně úchyl přes kosmetiku, takže bych byla vážně hodně moc smutná, kdyby se mi ztratila moje Revolution paletka, nebo obočí od Benefitu, co si tak piplám, protože tady v Čechách za to dáte nekřesťanské peníze. Hold krása něco stojí, a jelikož mi obočí roste všude jinde, jen je tam kde potřebuji musím mu trošku pomoci.Takže po chvilce paniky přišlo naštvání. Trošku jsem si zatrucovala, ale potom co jsme hned ten den vyrazili s Tomem na Oxford Street a já si mohla nakoupit všechno co jsem chtěla, jsem se lehce uklidnila. Ty 4 dny co jsme tam byli jsem byla trošku shopaholic! Nejvíc se mi asi líbilo v Primarku, kde jsem byla poprvé v životě. Vždycky jsem o něj slyšela, že kvůli němu lidi jezdí do Německa, ale nějak zvlášť jsem tomu nevěnovala pozornost. No, jak vám jistě hned došlo tak jakmile vezmete ženskou, která nikdy nebyla v Primarku právě sem, tak tam nejspíše budete asi tak 150 let než si bude schopná vybrat co všechno děsně chce a děsně potřebuje. Takže než jsem se dostala přes kupy oblečení a beauty blendry....chudák můj manžel. Ovšem pokud tohle váš muž vydrží, vydrží už opravdu všechno a vy by jste mu měla splnit nějaké jeho tajné přání, pokud to ovšem není něco do čeho by vy jste nešla :D 

Takže jsme si nakoupili, přicestovali na hotel, tam vše nahlásili co se stalo a šli si konečně odpočinout do té báječné obláčkové postele. 

Hlavní atrakcí, na kterou jsem se opravdu do Londýna těšila, bylo muzeum Harryho Pottera, jelikož jsem mega fanoušek! Nakonec bohužel na tohle muzeum nedošlo, bohužel měli totálně plné termíny a jelikož je vstupenka příšerně drahá chcete tam být celý den a ne jen 3 hodiny, takže Harry promiň, ale až příště. 

Každopádně naší další zastávkou byl CAMDEN MARKET. Totální pecka, určitě pokud budete cestovat do Anglie doporučuji se zastavit právě zde! Najdete tady jídlo, hudbu, oblečení....prostě pecka. Pokud milujete electro hudbu čeká vás nepřekonaletný zážitek v jednom z obchodů, kde mají i blikací batoh, laky na nehty a spreje na vlasy. Pokud milujete Asijskou kuchyni, nebo klasiku Fish and chips přijdete si na své. Taky nedaleko objevíte kosmetiku MAC, takže i ženy jako jsem já a žijí pro kosmetiku budou unešené. 

Povšimněte si, že já i Tom jsme spojováni láskou k jídlu. Zkrátka  a dobře láska prochází žaludkem :) 

Dále nás čekala opravdu dlouhá procházka Londýnem, kdy jsme nachodili asi 20000 kroků, jelikož v jejich přeplněném metru se mi neudělalo zrovna dobře, takže ještě že nám nevadí se procházet, ikdyž Tom večer trošku remcal jak ho bolí nožičky - Procházkou ku zdraví! 

Ve Watfordu jsme ochutnali zdejší Indickou kuchyni - ZLATÉ KLADNO! Za prvé mi dali úplně něco jiného než jsem si objednala, takže ještě že jsem si ten den nakoupila saláty v Marks and spencer, a Tomovo jídlo taky stálo za prd. Pokud chcete opravdu výbornou Indii na Kladně je výrobná Indická restaurace kam s Tomem rádi chodíme za odměnu, nikdy jinam! Anglickým indům dávám obrovský černý puntík!

Na co budu vzpomínat a plakat je Marks and Spencer ve Watfordu...jak já miluju to jejich jídlo a džusy! V Čechách jich tu moc nemáme, pokud se občas vyskytneme v Praze tak si zajdu do paladia, kde Tomík přitom navštíví Comics point, ale moc si toho nikdy nenakoupím protože je to zbytečně drahé. Takže, jsem moc smutňoučká a chci svůj MaS :( 

Poslední den, nás čekal výlet do nákupního centra cca hodinu od watfordu, kde jsem si koupila mikinu od Victorias secret! YEAH! přesně pro tuhle značku jsem si potřebovala dojet. Bylo mi uplně jedno kolik peněz jsem tam nechala (nebylo to málo, většinou pak ke konci měsíce pláču, ale co mam VS). Takže k jedné mikině jsem si přidala ještě asi 5 párů kalhotek a voňavky. Takže prosím nepouštějte mě už nikdy do VS. Taky jsme navštívili LUSH, kde jsem nakoupila pár dárečků a pro sebe bombu do koupele (SEX BOMB) - tahle bomba voní naprosto parádně plus je nahoře malá růžička. Ještě jsem jí nepoužila, využila jsem jí jako vůni do koupelny, kam sem jí švihla a plní svou funkci dokonale. 

Nesmím taky zapomenout, že oba s Tomem naprosto milujeme kafíčko ze STARBUCKSU, a tak mám pocit, že konkrétně v Anglii jsme na kafi byli tak stotisíckrát. 

A co že se stalo v pátek den před odjezdem? DORAZIL NÁM KUFR! Ano, den před odletem. Byl nám uplně k hovnu, akorát jsme přemýšleli kam všechny ty nakoupené věci nacpeme, a jelikož nám na to náš kufr prostě nestačil, protože jsem si koupila naprosto božskou kabelku a nešla tam dát, museli jsme si v PRIMARKU koupit ještě malý ruksak. Hahá, zázrak dokonám, odcestovali jsme v pořádku, dárky jsme rozdali a byla to ta nejkrásnější novomanželská cesta, ikdyž škoda že nebyla tak na měsíc :) 

Pokud by vás zajímalo ještě něco ohledně naší SC, budu ráda pokud mi pošlete email :) 

Tady dole ještě nějaké ty fotečky :) 

Mějte se krásně, piště básně a zase příště vaše EM :) 

Moje záliba v tetování...

K tetování jsem se poprvé dostala přesně v den svých 18tých narozenin. Pamatuji si, že jsem tenkrát za kérec zaplatila 500kč a jednalo se o houslový klíč zaplatený s basovým do tvaru srdce, klasicky černá barva, nic co by v té době nefrčelo.Děsně cool věc! O to víc mě štvalo, když jsem pak přišla na to, že bývala spolužačka ze základky si nechala udělat podobné. Copak ty lidi nemají svoje nápady? Říkala jsem si tenkrát. Jasně, svoje nápady, když i já jsem svůj kérec měla stažený někde z netu. Kérku jsem si nechala udělat na krk a vůbec mě to nebolelo, takže přemýšlení do budoucna o další bylo samozřejmě na místě. Když jsem s první kérkou přijela tenkrát domů, mamka se v předsíni zhrozila "Takhle velký?", jó kdyby tenkrát tušila kde budu dneska, zdálo by se jí to skoro neviditelné...

A tak šel čas, uběhly dva roky a bylo mi 20, když jsem se rozhodla pro další. Opět stejný tatér, černá barva, ale místo jsem vybrala - NOHA! lépe popíšu - pravé stehno. Opět obrázek z netu, myslím, že v té době jsem všechny svoje inspirace nalezla náhodou na instagramu. Přijela jsem tam, a za 1500kč mám dodnes na noze růži ve speciálním ornamentovém stylu. PECKA! Přijdu domů, máma málem omdlí, když vidí velikost tohohle tetování, a už v té době se rozhodla, že co kérka, tak semnou odmítá komunikovat. Ikdyž svojí maminku miluji nadevše, tak tetování je prostředek k vyjádření mého já. 

Ani ne za rok jsem se dozvěděla o holčině, která tetovala v Praze. Dozvěděla jsem se to vlastně náhodou v práci, jelikož moje kolegyně si od Lindy také nechala udělat pár výtvorů na svoje tělo a mě její styl naprosto uhranul. Linda totiž naprosto úžasně používá barvy, a jejím podpisem je vlastně styl cákanců. No neváhala jsem, napsala jsem jí a další tetování bylo na světě. (Jinak moje inspirace zase vznikla z instagramu, ale Linda obrázek dokonale potunila, takže mám svůj originál) Nechala jsem si udělat na levou stranu ke klíční kosti (chuťovka místo) lva. Je to pro mě symbol odvahy, vytrvání a síly. Takže je tam. No, bolest dejme tomu, že jsem si vytrpěla u klíční kosti kdy nevíte jestli vibrujete vy nebo vám v kapse vibruje telefon, ale jsem ženská tak to přece přežiju ne? :) Cenu už si nějak zvlášť nepamatuju :) řekla bych cca 2000kč... Každopádně takhle jsem začala s barevným tetováním :)

O několik měsíců později, jsem našla další obrázek - dva jeleny proti sobě. Tahle kérka skončila na mojí levé ruce. Opět Lindy práce. Z obyčejného obrázku vykouzlila dokonalou souhru barev v originalitě. 

A zatím jako poslední padla jasná volba na vnesení do kůže na mého pejska Kubu. Lindě jsem poslala fotky, představu jsem jí popsala a ona se s tím poprala tak, že mi tetování nakreslila. No původně to měla být opravdu malá věc, takže z malé věci je tetování přes celé rameno :D u člověka co chce něco malého klasika... Hlavně Linda váš většinou vždycky přesvědčí, a dnes jsem za to ráda. Ona větší kérka pak vypadá líp na oko a tatérovi se to lépe kreslí. Tohle tetování jsem před našima docela dlouho tajila, ale člověk to dlouho nevydrží, takže za dva týdny jsem šla s pravdou ven. Moje maminka byla zdrcená. Někdy mi přijde, jako kdybych jí místo toho, že jsem si něco nechala namalovat říkám, že fetuju. Tváří se vždycky dost naštvaně a dlouho semnou moc nemá chuť mluvit. Pořád tajně doufám, že si zvykne a odpustí mi mojí zálibu, protože ani tohle tetování není moje poslední. V tomto roce budu slavit 5 let od mého prvního tetování, a na oslavu bych si ráda nechala dodělat rozjetý rukáv na mojí levé ruce. 

Pokud chcete tetování, osobně vám radím jen do toho! Ovšem radši třikrát rozmyslet, než pak dát na svoje tělo něco co za rok nebo za dva budete chtít, aby zmizelo. A vždycky je lepší si připlatit, než věřit někomu za pár korun, kdo nemá tolik zkušeností a mohl by vám vaše dílo na celý život zkazit.

Jestli vás zajímá jak tuto mojí zálibu snáší můj manžel? Naprosto v pohodě, má víc tetování než já. Díkybohu za to. 

Co se týká bolesti, je u každého člověka uplně jiná takže vám můžu jen říct, že ano bolí to, ale není to nic co by se nedalo vydržet, a když to skutečně chcete tak to dáte :) 

Přikládám odkaz na tu nejlepší tatérku na světě :) 

https://www.facebook.com/Free-Soul-Tattoo-370891053091001/?fref=ts

pro případné dotazy pište na můj email martina.ruzek94@gmail.com

Mějte se krásně, vaše EM.

Naše zvířectvo

Náš trhač KUBA - čivava

Kuba byl můj první malý prostest proti tomu, že moji rodiče zásadně odmítali doma zvíře (z mých zkušeností mohu říct, že i moji rodiče si Kubu zamilovali, a když jsem se stěhovala bylo to pro ně dost ěžké loučení :) V 18 letech jsem si domů přivezla malý uzlíček štěstí a tohle roztomilé stvoření mi dělá společnost do dnes. Kubovi jsou 4 roky, a máma si ze mě občas dělávala legraci, že jsem si ho pořídila k barvě vlasů. Bývala jsem v té době zrzka a Kubulda je do zrzava zbarvený pejsek. Navzdory tomu, že je maličký je ale pěkně paličatý a majetnický, takže pokud si pohladím jiného pejska nebo kočku ihned je uražený nebo startuje...no startuje spíš se jen snaží vyvolat hrůzu. Doufám, že s námi bude žít dobrodružný život ještě dlouhá léta :) 

Kocour Hrozijáš

Kocourek Hrozen je od koťátka vychováván mým milovaným Tomem. Před 7mi lety ho Tom našel před barem jako prcka. Je to tedy první zachráněný kousek :) miluje krabice, a všechno jídlo na světě. Taky je to pěkný syčák. Rád shazuje věci ze skříněk a leze na kuchyňskou linku, což totálně nesnáším, takže vždycky šíleně vyvádím. Ale když má hrozen svůj den, rád se přijde pomazlit :) S Kubou se snáší, ale občas si vjedou do vlasů, protože se stále nedokážou dohodnout kdo je vlastně vůdce smečky :)

Kočička Prašivka

Tom měl vždycky talent na vymýšlení jmen pro kočky, takže naše prašivka (často jí oslovujeme Pašino, Pašíno bažíno a jinak :D ) dostala taky jedno peckové jméno. Pašince jsou asi 3 roky. Je také jednou ze zachráněných kočiček. Tom jí objevil, když jí umřel majitel a měla koťátka. Ujal se jí a tak nám dělá společnost do dnes. Je to hodně klidná kočička, ikdyž jednou za čas jí přeskočí a pak dělá po bytě psí kusy. Každý kdo jí pozná obdivuje její krásné modré oči, protože jsou jak skleněnky. 

Kočička Pinda

Tuhle malou kočičí slečnu máme teprve rok. Další zachráněná kočička z ulice. Kamarádka jí našla chuděrku vyhladovělou a nemocnou. Tak jsme ji vytáhli z nejhoršího a teď žije spokojený společenský život. Tohle zvláštní jméno dostala vlastně úplně náhodou. já chtěla, aby se jmenovala Lili...co se dá dělat vydrželo mi to tak dva dny potom jsme jí začali říkat pindo a zůstalo jí to. Tříbarevná kočka prý nosí štěstí, tak doufám že tomu tak bude.

Jako posledního vedlejšího člena musím ještě neopomenout na Barunku

Barunka je zachráněná roční fenka z útulku na Bouchalce. Dostala jí jako dáreček moje drahá tchýně Helenka. Je to asi ten nejvděčnější pejsek jakého znám :) 

Mějte se krásně, vaše EM.

případné otázky směřujte na můj email martina.ruzek94@gmail.com

Naše svatba a jak se to všechno vlastně zařizuje...

Rozhodla jsem se, že vám napíšu něco málo k naší svatbě s Tomem - 2.9.2017, ale jak vlastně začít. Určitě vám řeknu jednu hlavní věc! Pokud máte vysněnou svatbu, už od školky věřte tomu, že se realita bude shodovat se snem max na 10%. Vlastní zkušenost mluví za vše přátelé. Děsně jsem toužila po svatbě na břehu moře někde v Americe, krátké bílé šaty, věneček ve vlasech, basic makeup a bosa. No nakonec se vlastně splnilo jen to, že jsem měla ten věneček. Nechápejte špatně! Naše svatba s Tomem byla naprostou pohádkou, ikdyž byla vlastně uplně jiná, než sem si vysnila. Tom mě požádal o ruku v srpnu 2016, hned potom jsme začali s plánováním. Jelikož jsem blázen do plánování a mám ráda, všechno zařízené co nejdříve a nejprecizněji začala jsem snad den po žádosti :D  Nejvíc náročnou věcí na celé naší svatbě byly samozřejmě šaty. Chtěla jsem dlouhé bílé, krajkové rukávy, zkrátka vzhled co vám vyrazí dech hned na první pohled. Prolezla jsem snad tunu stránek půjčoven šatů. Nakonec mě ale zaujal článek o jisté slečně z Prahy  - LADY ANNAHELL, která šaty šije na zakázku. No a jak myslíte, že to dopadlo? Bílé šaty? Há, ani náhodou přátelé, to bych vlastně ani nebyla já... 

Co se týká obleku pro ženicha, jasná věc byla, že nebude sako (překvapivě moje iniciativa). Kalhoty jsou pořízené v BLAŽKOVI cena se pohybovala okolo 3000, Košile je z Palladia obchod T.M.LEWIN cena 2000 (naprosto božský nežehlivý materiál, stačí vyprat a uklidit :) Kšandy máme ušité u LADY ANNAHELL a taktéž i motýlek, který byl ze stejné látky jako moje šaty. A boty - VANS 

SVATEBNÍ KYTICE? 

Svatební kytici, kytičky pro maminky, výzdobu na auto a kytička na klopu pro ženicha jsme nechali vyrobit u paní HANY - HANA KYTICE. Květiny nás celkově vyšly na 4500kč. Opět kvalita nepřekonatelná, a umělé květiny od těch živých byly naprosto k nerozeznání. Paní viděla fotku mých šatů a věnečku jen jednou a i tak dokázala vykouzlit všechny květiny tak, aby dokonale ladily k celé svatbě.  Z celého srdce doporučuji!

OZNÁMENÍ, SVATEBNÍ MENU, KOŠÍČKY, SVATEBNÍ KNIHA...

Na vybírání těchto věcí si pamatuji naprosto přesně, stačilo jedno kliknutí a byla jsem naprosto zamilovaná do stylu, který jsem našla. Na stránce originalnioznameni.cz jsem nalezla to pravé ořechové. Tohle opravdu nebylo na dlouhé vybírání :) 

Co se týká jídla u předkrmu jsme vsadili z půlky na klasiku šunková rolka a z půlky na moje chutě - mozzarella s rajčátkem :) Polévka jasně vývar s knedlíčky (ten si stejně moc neužijete vzhledem k tomu, že máte děravou lžíci :D), a hlavní chod kachna s knedlíkem pro manžela a já si dala kuřecí steak se šťouchaným bramborem :) 

Oznámení, menu a košíčky nás vyšly celkem asi na 3000kč, svatební kniha stála cca 700kč.

KDE DO TOHO PRAŠTIT?! 

Když bylo konečně jasné jaké šaty nakonec budu mít, bylo prakticky 50% svatby zařízeno :D S místem jsme vlastně žádné dilema neměli. Miluji Lidice, vždycky jsem tam ráda jezdila za odpočinkem. Místo se smutnou minulostí, ale s o to radostnější budoucností. Růžový sad z naší svatby udělal naprostou vílí svatbu, a nikdy bych nevolila jiné místo. Jsem moc ráda, že Tom sdílí moje nadšení pro tohle místo, takže ani v domluvě jsme neměli problém.

Co se týká poplatků ohledně obřadu v Lidicích - pokud chcete venkovní obřad bude vás to stát cca 3000kč, plus pokud budete mít vlastní hudbu poplatek je 600kč. 

A CO TAKHLE DORT A SLADKOSTI?

Vše co na naší svatbě bylo sladké a dobré jsme pořídili od slečny MARKÉTINA CUKRÁRNA

Dort nasty vyšel okolo 4000, cupcakes a makronky 20kč za kus.

No ale nastal problém kde se nabaštíme? Kde se pobavíme? 

 Sakra, to je ale problém. Musím říct, že to byla jedna z věcí, která mi tak trošku nedala spát. Upřímně, dnes už uplně tak netuším jak jsme vlastně našli místo, kde naše hostina proběhla, ale díkybohu že jsme přišli právě na tohle místo - RESTAURACE LIDICKÁ GALERIE. Zde nám nabídli příjemné prostředí, velmi ochotný a milý personál a bohatou nabídku jídel a pití. Pokud vás bude zajímat víc informací o restauraci, přikládám odkaz na jejich stránky dole pod článek. Co se týká zábavy, měli jsme vlastní hudbu a vytvořený vlastní fotokoutek - vřele doporučuji svatební dekorace.cz 

Celkově jsme za hostinu platili něco okolo 42000 s tím, že jsme v ceně měli odpolední raut a grilování + neomezené pití nealko a pivo+víno. 

Pokud je potřeba, někoho ubytovat spaní je zde také možné 250kč za noc. Pokoje jsou standartního vybavení :) Upřímně žádný luxus, ale postačí to :) 

Zábava běžela až do 2h do rána, a musím přiznat, že alkohol nechci po tomto večeru už nikdy vidět :D 

Zde malá ukázka mých milovaných děvčat Zleva Lucinka, Deniska, moje maličkost, Markétka a Míša.

A co takhle prstýnky? Budete se divit, ale i ty pocházejí z LIDIC - Lucie Štrougalová výroba snubních prstenů. Cena snubních prstenů byla cca 12000 a můžu říct, že vůbec nelitujeme. Práce byla rychlá, dokonalá a za super cenu. Takže pokud chcete kvalitu za výhodnější cenu určitě doporučuji právě Lidice - (Pokud to nemáte moc z ruky :)

Výběr byl naprosto jednoduchý - přišli jsme, viděli jsme, vybrali jsme a za měsíc byly na světě!

JAK NAJÍT SPRÁVNÉHO FOTOGRAFA?

Tuhle věc jsme měli trošku jednodušší než mají jiné páry. Tomův kolega z práce je výborným fotografem, a tak nám náš den nafotil spolu se dvěma dalšími kolegy. Konkrétní osobou je MARTIN TOMEŠ, MARKÉTA HURTOVÁ, ROBERT ČIHAŘ kterým touto cestou ještě jednou děkujeme za ty nejkrásnější svatební fotografie! :) 

A v jakém stylu jsme tu svatbu vlastně měli? 

Naše svatba byla v naprosto volném stylu. Nic křečovitě, nic nastrojeného víc než je třeba. Chtěli jsme pohodlí nejen pro sebe, ale pro všechny naše milované. Proto jsme zvolili na nohy boty VANS! Odvedly svojí službu dokonale, ostatně jako vždycky, protože s Tomem tuto značku preferujeme :) 

Velice nás s Tomem potěšilo, když naši přátelé vzpomínají na naší svatbu jako na jednu z těch nejlepších, protože byla tak krásně klidná a volná. Cítila jsem se jako víla a to také díky dokonalému účesu a makeupu. HOLKY, a vám říkám pokud jste poblíž Kladna a Prahy chtějte paní Romanu Beitlovou! Naproto nejdokonalejší makeup artist, které děkuji z celého srdce za dokonalý maturitní ples a božskou svatbu. 

SLOVO ZÁVĚREM

SVATBA  je nejdůležitějším dnem v životě a proto si jí užijte. Udělejte si tento den pohodovým a nenechte si ho ničím zkazit, ani počasím! Místo vybírejte tak, aby jste ho chtěli oba. Myslete při každém výběru hlavně na spokojenost vás dvou, kašlete na pomluvy ostatních. Všem, kteří svatbu již měli nebo plánují přeji jen to nejlepší a věřím že i vy budete mít vaší svatbu tak dokonalou jako jsme ji měli my s Tomem. A pokud po svatbě uslyšíte pomluvy na váš den, kašlete na to, pamatujte 100 lidí, 100chutí :) 

Doufám, že se vám můj článek líbil a budu se těšit u dalšího :) 

Snubní prsteny - http://www.zlatnickeprace.cz

Svatební šaty - https://www.facebook.com/ladyannahell/?fref=ts

Svatební dort - https://www.facebook.com/MarketinaCukrarna/?fref=ts

Památník Lidice - http://www.obec-lidice.cz/svatba-v-lidicich/

Restaurace Lidická Galerie - http://www.lidice-memorial.cz/sluzby/restaurace-lidicka-galerie/

Svatební oznámení - http://www.originalnioznameni.cz

Líčení a účes - https://www.facebook.com/vizazistkaRomanaBeitlovaIzakova/?fref=ts

Kytice - https://www.facebook.com/hana.kytice/?fref=ts

FOTO - https://www.facebook.com/martin.tomes.7?fref=ts

BOTY - značka VANS

Dekorace, fotokoutek - http://www.svatebnivyzdoba.cz/svatebni-e-shop/?gclid=CjwKEAjwpMLOBRC9mb-H_c6q4VISJAD4hnmQjCXT9DP3AElFdy7g-EZk9gxQ9gWBU0fZ-RJ8lSxjHBoCELrw_wcB

Případné dotazy směřujte na můj email martina.ruzek94@gmail.com

Mějte se krásně, vaše EM.

Číst více »

KDO VLASTNĚ JSEM?!

Můj příběh začal někdy okolo listopadu, skoro před 23 lety. Jsem celkem nenápadná holčina s hnědýma očima a malým vzrůstem, prostě klasická česká buchta. Od malička jsem měla zálibu v psaní, ať už to byl třídní časopis, nebo texty písní pro mé bývalé kapely. Zkrátka a dobře, jak jinak lépe ze sebe dostat každodenní stres, nebo nadšení, než právě psaním. Na gymplu, kde jsem začala pomalu vnímat svět očima zamilované puberťačky, jsem objevila svoje básnické střevo. Jak se rychle objevilo, tak ve 4ťáku zase pomalu vymizelo, dnes už píšu texty, jen pokud opravdu přijde den, kdy na mě vlítne inspirace nebo, když zrovna můj drahý milovaný manžel Tomáš potřebuje poradit se svojí tvorbou. Ano, čtete dobře manžel, jsem už vdaná paní a článek o naší svatbě vás také nemine :)   Žijeme skromně v bytečku 2+1 spolu s našim pejskem Kubou, dvěma kočičkama Prašivkou, Pindou, a jedním kocourem Hrozijášem. Oba pracujeme pro jednu velkou Dánskou hračkářskou firmu. Děti nemáme, prozatím nám je vynahrazují zvířata, která nás dobře trénují do budoucna až děti přijdou :) Doufám, že se vám budou moje články líbit moje doporučení zní - uvařte si kafíčko nebo čaj, sedněte do křesla s polštářem za zády a v klidu relaxujte u mých článků :) Pac a pusu vaše Martina